Výsev trávníku

Před samotným založením trávníku je potřeba si ujasnit jaké požadavky by měl trávník splňovat. K jakému účelu bude sloužit a také kolik času jsme připraveni věnovat jeho péči a údržbě. Podle nároků na trávník potom vybíráme druh travní směsi. Vybírat dnes lze nejrůznější travní směsi, z nichž každá vyžaduje také jiné, často odlišné, ošetřování. Zejména výšku pokosu, frekvenci sečení, zatížení pohybem osob nebo zvířat.

Trávník můžeme založit buď přímým výsevem ze semen, nebo pomocí travního koberce. Výsev je méně náročný jak po fyzické stránce, tak hlavně z ekonomického hlediska. Jako nevýhodu můžeme uvést delší dobu růstu, než u travního koberce.

Nejlepší doba pro zakládání trávníku je buď jaro (od poloviny dubna až do konce května), nebo podzim (od poloviny srpna - září).

Příprava trávníku.

Před samotným výsevem je nejprve potřeba připravit půdu. Menší plochy lze osít ručně, na větší je vhodné použít secí strojek (sečka). Ruční výsev totiž vyžaduje jistou zručnost a správný odhad. Přesně dané množství osiva je totiž potřeba stejnoměrně rozptýlit po celé ploše. Proto je nejvhodnější rozdělit si osévanou plochu na menší díly a úměrně k ploše těchto dílů rozdělit i travní směs.

Po vysetí je nutné semena dopravit do půdy, ideální hloubka je 0.5-1 cm, proto povrch lehce zavláčíme (postačí jemně uhrábnout kovovými hráběmi), zaválíme, nebo udusáme, pomocí prken. Tím dojde k přitlačení půdy k semenu. Zaseté semeno je nutné každodenně zalévat, po 14 dnech by mělo dojít k prorůstání lístků nad povrch půdy.

Než tráva vzejde, celou plochu pravidelně zaléváme, protože půda nesmí nikdy přeschnout. Pokud by vyschla povrchová vrstva s naklíčenými semeny, výsev by se zničil. Pokud je vše jak má být, začíná se povrch postupně pokrývat jemným zeleným kobercem. Rychlost vzcházení ovšem významně ovlivňuje teplota a vláha. Do jednoho měsíce po vysetí travní směsi již bezpečně poznáme, zda se nám výsev vydařil, či ne.